‚‚Věda se skokově posouvá. Objevují se nové podněty, témata a dokonce nové obory. Ty současné musejí na rozvoj moderních technologií reagovat. Proto je důležité organizovat debaty a odnášet si z nich, co konkrétně inovace přinášejí do našich projektů, strategií a byznysu. Jak nás ovlivní nebo jak my pomocí nich ovlivníme své okolí. Na objevování nových cest jsou ostatně založeny všechny aktivity Nadace Neuron,‘‘ přibližuje ředitelka Monika Vondráková podstatu besed Společnost 4.0, které nadace spolupořádá. 

Hosty večerní debaty byli náměstek ministra zdravotnictví České republiky Václav Pláteník, ředitelka organizace Ministr zdraví Kateřina Hellebrandtová, investor a podnikatel ve zdravotnictví Miloš Dendis, zakladatelka organizace nevypusť duši Marie Salomonová a internista a infektolog Petr Smejkal, který se zároveň zhostil role moderátora. 

Debatu odstartoval Miloš Dendis připomínkou třech klíčových historických milníků:

• 1796 – anglický lékař Edward Jenner přišel s vakcínou proti černým neštovicím.
• 1928 – skotský lékař Alexander Fleming objevil penicilin. 
• 1953 – americký biochemik Fritz Albert Lipmann a německý lékař Hans Adolf Krebs získali za svou práci o látkové výměně v lidském těle Nobelovu cenu za chemii.

Raketový nástup moderních technologií. Právě to je další revolucí týkající se našeho zdraví. Díky inovacím můžeme lépe pracovat s daty, digitalizovat databáze, edukovat společnost nebo komunikovat důležitá témata v rámci prevence. Podle Kateřiny Hellebrandtové jsou právě návyky nejvlivnějším faktorem na stav a zdraví společnosti. Spánek, pohyb, stravovací návyky a míra kouření nebo alkoholu. 

Připomněla také důležitou roli sociálních sítí. Společnost je postavena na obecném schématu, kdy starší předávají své zkušenosti mladým. Kateřina Hellebrandtová ovšem zvědomila myšlenku, že v rámci sociálních sítí je to naopak. Mladí učí starší, jak pracovat se sítěmi a jak se v online prostoru pohybovat. Mladí předávají své zkušenosti starším. I to je součástí revoluce moderních technologií.  

Téma mládí bylo jednou z červených nitek, které besedu provázely celým večerem. Neměli bychom zapomínat ani na psychické zdraví a měli bychom reagovat na zvyšující se citlivost nastupujících generací, připomněla Marie Salomonová. Opět edukací a detabuizováním celého tématu. K tomu dobře slouží právě sociální sítě. Připomněla, že pokud by byla pokryta dostatečná prevence psychického zdraví, odpadla by drtivá většina případů psychiatrických onemocnění, se kterými se česká populace potýká. 

Jak může vypadat budoucnost?

Hosté se shodli, že moderní technologie, digitalizace, edukace nebo umělá inteligence, mají potenciál do budoucnosti našeho zdraví promlouvat, ale stále zůstává v platnosti, že rozhodující je především přístup konkrétních lékařů. Ti mají největší vliv na to, jak a pokud se rozhodnou novým technologiím věnovat pozornost a budou jim otevření. Nebo zda zůstanou v zaběhnutých kolejích, které znají. 

Petr Smejkal připomněl, že české zdravotnictví nejvíce hřeší na práci s daty, na nedostatečnou důslednost jejich vyhodnocování a nízkou míru schopnosti zavádět nové přístupy do praxe. Zdůraznil ale také, že je naše zdravotnictví na velmi dobré úrovni. V tomto názoru panovala mezi panelisty 100 % shoda. Celá problematika se také v neposlední řadě odvíjí od reakční schopnosti státu a odborných společností. 

Ať už rozvoj technologií v oblasti zdravotnictví přinese cokoliv, klíčová je srozumitelná komunikace se širokou veřejností. Také v tom nám může umělá inteligence nabídnout pomocnou ruku, ale nakonec má v rukou budoucnost zas a pouze člověk. 

Debata Společnost 4.0 o budoucnosti zdraví se uskutečnila 27. května 2024 v prostorách pražského Opero.