Neuron Online Club – Není vakcína jako vakcína 

Ve společnosti panují rozporuplné a nepřehledné informace k tématu vakcinace. Lidé jsou přesycení odbornými články a vyjádřeními a nutně potřebují kvalitní informace. Proto jsme ve středu 13. ledna 2021 uspořádali veřejnou online debatu „Není vakcína jako vakcína“. Mezi odborníky zasedli imunologové Václav Hořejší a Anna Šedivá, lékař Ladislav Machala, psychiatr Cyril Höschl, epidemiolog Petr Smejkal a ekonom Filip Matějka. Diskuzi spolumoderovali biochemik Jan Konvalinka a spoluzakladatelka Neuronu Monika Vondráková.

Podívejte se na záznam z celé debaty nebo si přečtěte její shrnutí.

Online panelová diskuze s vědci proběhla v rámci Neuron Clubu. Tuto platformu NF Neuron spustil v roce 2020 v reakci na potřebu se zorientovat v novém pandemickém světě a v přemíře různých informací, které nás zaplavují. Diskuze proběhla díky generálním partnerům ÚOCHB a IOCB Tech. Děkujeme také společnostem Deloitte CZ, Pilulka.cz, ABRA Software, Forbes a Seznam.cz za partnerství online debaty.

„Jsem moc ráda, že můžeme veřejnosti srozumitelně přiblížit současnou situaci a pomoci lidem se v tématu vakcinace orientovat. Díky tomu, že spolupracujeme s těmi nejlepšími vědci pevně věřím, že se nám to daří,“ říká Neuron Founder Monika Vondráková.

Popis zbraní, které máme v ruce

První vakcíny spatřily světlo světa již téměř před třemi stoletími. Anglický venkovský lékař Edward Jenner si již v polovině 18. století uvědomil, že dojičky krav se nenakažují černými neštovicemi. Díky této skutečnosti zavedl první vakcínu využitím kravských neštovic, které vytvořily imunitu proti pravým neštovicím. Nejvýznamnější francouzský vědec Louis Pasteur pak v 19. století objevil vakcínu proti vzteklině, nemoci, která je dosud vždy smrtelná. Velký zlom v celospolečenském přijetí vakcín nastal ve 50. letech 20. století. Dětskou populaci tehdy krutě postihovala paralyzující dětská obrna. Vědci poměrně rychle zareagovali a Jonas Salk objevil tzv. Salkovu vakcína, kterou se plošně začaly očkovat děti na celém světě. Ani Československo nezaostávalo a své děti velmi rychle a efektivně proti této nemoci (a dalším infekčním nemocem) proočkovalo.

„Antiočkovací hnutí v té době téměř nebylo, protože lidé měli bezprostřední zkušenost s nemocemi a s jejich děsivými následky,“ říká parazitolog Julius Lukeš.

Jak fungují vakcíny proti COVID-19?

Všechny dosavadní vakcíny útočí na tzv. SPIKE protein. Ať už genové mRNA vakcíny, které již přišly na trh a byly vyzkoušeny na desetitisících lidech, tak i ty další, které v dohledné době přijdou, se soustředí na zneškodnění této pro infekci klíčové bílkoviny.

Lidé se často obávají toho, že vakcíny proti koronaviru byly vyvinuty velmi rychle. Klasický vývoj vakcíny totiž trvá i 10 let. Jak je proto možné, že se podařilo vývoj vakcíny stáhnout do jednoho roku? Vývoj vakcíny v běžném procesu zdržují návrhy studie samotné a preklinické studie, které byly v případech současných vakcín proti koronaviru urychleny z let na týdny. Vzhledem k vysokému počtu nakažených osob mohly různé fáze klinických studií probíhat současně a zároveň začaly farmaceutické firmy dávky vyrábět ještě před finálním schválením vakcíny i za cenu, že by se mohlo stát, že vakcína schválená nebude a musely by vyrobená léčiva zničit. 

Imunitní obrana proti virům

Profesorka Šedivá udává, „že náš imunitní systém je dokonalý“ Imunita začíná již na povrchu našeho těla, zejména na kůži a sliznicích. Naše nosní sliznice dokáže v mnoha případech viry zarazit již na povrchu, ale většinou pronikají do těla. Další fází obrany jsou bílé krvinky, T-lymfocyty, B-lymfocyty a protilátky. Cílené protilátky proti koronaviru si tělo vyrobí buď po prošlé infekci nebo díky vakcinaci. Kombinací lidí, kteří překonali infekci a těch, kteří jsou očkováni získáme tolik kýženou populační imunitu.

Proč se nepromořit?

Profesor Hořejší zavrhuje tuto myšlenku následovně: „Smrtnost viru je v naší populaci 1 %, tudíž by u nás z 10 miliónů lidí umřelo 100 tisíc.“ „Dosud navíc není jasné, jak dlouho imunita získaná po prodělání nemoci vydrží. Dosavadní výsledky ukazují, že obrana získaná očkováním bude lepší a potrvá déle než po prodělané nemoci,“ dodává. Lidé se často ptají, zda je imunita z očkování sterilizační. V současnou době nikdo nedokáže potvrdit ani vyvrátit, zdali může či nemůže být očkovaný člověk přenašečem koronaviru, nakolik dojde s očkováním i k posílení slizniční imunity.

Odpíračství vakcín je skoro stejně staré jako vakcíny samotné

Kde se vzala celosvětová nedůvěra v očkování? Na konci 90. let publikoval britský gastroenterolog Andrew Wakefield článek v němž uváděl, že u 8 dětí se rozvinul autismus poté co byly očkovány MMR vakcínou proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Článek převzala antiočkovací hnutí a za následek měl celosvětový pokles proočkování proti těmto infekčním chorobám, v důsledku čehož se prakticky vymýcené infekce znovu vrací do školních populací. Souvislost mezi vakcinací a autismem je blud, který dodnes přetrvává,i když byl jednoznačně a opakovaně vyvrácen.

„Konflikt individuálního a společenského zájmu. Senzacechtivost a strach“, tak vnímá současnou vlnu nevole proti očkování profesor Cyril Höschl. Naše země krom koronaviru samotného prožívá celospolečenský stres. „Jsme v době, kdy nikdo nikomu zase nic moc nevěří a přispívá k tomu mediálně sycená nedůvěra v politické vedení, otázky kolem vakcinace se politizují, a to je špatně, říká psychiatr.

Očkovací plán České republiky

Lékař Petr Smejkal uvedl, že očkování se bude provádět centrálně. „Strategie byla vytvořena v prosinci 2020 a prováděcí předpis je již hotový a schvalený vládou ČR. Skupina 1A, což znamená zdravotníci a důchodci nad 80 let budou proočkování v průběhu ledna. Skupina 1B jsou lidé s vysokými rizikovými faktory, což je věk a specifická onemocnění, pacienti po transplantacích, s plicními onemocněními, kardiovaskulárními chorobami aj. - ti  budou proočkováni v únoru. Praktičtí lékaři začnou očkovat v březnu, protože se dosud počítá hlavně s vakcínou od Pfizeru, která se musí skladovat při -80 °C, a na to praktici nejsou vybaveni.“

Vakcinace proti koronaviru započala v České republice stejně jako v Německu 27. prosince 2020. Profesor Machala uvedl, že jsme v současné době v koronaviru v kumulativní nemocnosti nejhorší na světě, v úmrtností na COVID-19 jsme na druhém místě. „Systém mi přijde naprosto liknavý. V Německu se na začátku srpna již budovaly sklady, v průběhu září a října byli rekrutování dobrovolníci, byly najímány haly a stadiony, aby v nich byla budována očkovací centra. Paralelně s tím běžela v Německu skoro ve všech televizích rozumná kampaň. U nás v té době byl publikován nic neříkající materiál Ministerstva zdravotnictví. A dnes v lednu 2021 by tady měla být hotová strategie? Německo toto mělo hotové již koncem října. Výsledkem je, že Česká republika má proočkováno o polovinu méně než Německo a obávám se, že masové proočkování v březnu přijde pozdě, protože se u nás rozšíří více infekční typy koronaviru.“

Ekonomické zhodnocení

Ekonom Filip Matějka uvedl, že očkovat se vyplatí v některých pohledech desetinásobně, v některých i stonásobně. „Očkování nás stojí asi tolik jako pouhé dva dny zavřené ekonomiky. Očkovat jednoho člověka může stát mezi 10 až 50 USD, proočkovat celé Česko by tak vyšlo na 10 miliard korun. Když to uděláme o 3 měsíce později, současný stav nás bude stát půl bilionu korun. Každý den v současném stavu nás stojí přibližně 5 miliard korun.  Za část mohou zavřené obchody a provozy. Když studenti a děti nechodí do školy, každý den zavření jen tří ročníků základní školy má dopad na jejich budoucí platy miliardu korun. A další velké ztráty by přišly, když otevřeme později než ostatní a nezískáme onu odloženou poptávku těch, ktěří se těší, až budou moci začít utrácet.“

I přes očkování je ale potřeba dále potřeba provádět testování a sekvenovat mutace.

Debatovali:

Václav Hořejší

Prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc. je nejcitovanější český imunolog a objevitel nových molekul, které jsou důležité pro aktivaci a regulaci efektorových funkcí bílých krvinek, konkrétně T-lymfocytů. Patří k prvním imunologům, kteří formulovali hypotézu tzv. membránových lipidových raftů, jež významně ovlivnila výzkum v oblasti funkce membránových struktur a molekul při aktivaci buněk. Působí v Ústavu molekulární genetiky AV ČR.

Ladislav Machala

Prof. MUDr. Ladislav Machala, Ph.D., vystudoval na Univerzitě Karlově medicínu. Pracuje v AIDS centru Nemocnice Na Bulovce, na 3. lékařské fakultě UK přednáší obor infekčních nemocí.

Cyril Höschl

Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc, FRCPsych je český psychiatr, popularizátor vědy a vysokoškolský pedagog. Od roku 1990 je ředitelem Psychiatrického centra Praha, jež se od roku 2015 transformovalo v Národní ústav duševního zdraví v Klecanech. V letech 1990–2020 byl přednostou Psychiatrické kliniky 3. lékařské fakulty UK, jejíž je profesorem.

Anna Šedivá

Prof. MUDr. Anna Šedivá, Ph.D. se zabývá poruchami imunitního systému. Je zástupkyní České republiky ve výborech evropských odborných společností, jako je ESID, Evropská společnost pro imunodeficience, a EAACI, Evropská společnost pro alergologii a klinickou imunologii. Působí v Ústavu imunologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a je primářkou ve Fakultní nemocnici Motol.

Petr Smejkal

MUDr. Petr Smejkal, as. se věnuje dlouhodobě interně a infekční medicíně, momentálně pracuje v pražském IKEMu jako hlavní epidemiolog a od roku 2008 také na malý úvazek v USA na pobřeží Maine v Maine Coast Memorial Hospital.

Filip Matějka

Doc. RNDr. Filip Matějka, Ph.D. je český ekonom, laureát Ceny Neuron, který pomocí ekonomických teorií vysvětluje chování lidí a státu. Vystudoval fyziku na Univerzitě Karlově, doktorát získal z aplikované matematiky na Princetonské univerzitě v USA. Působí jako výzkumný pracovník Národohospodářského ústavu AV ČR a je členem akademického sboru CERGE-EI. 

Do debaty se připojil také parazitolog prof. Julius Lukeš, člen Vědecké rady NF za obor biologie, který je členem řady evropských a amerických vědeckých společností.

Debatou provedl biochemik a člen Správní a Vědecké rady NF Neuron prof. Jan Konvalinka a Monika Vondráková, spoluzakladatelka NF Neuron.

Poznámka: zmíněná čísla a procenta jsou orientační a byla aktuální k datu diskuze 13. 1. 2021.